Historická poutní cesta
VIA NISA je znovuobnovenou bezmála 200 km dlouhou pěší poutní cestou, rozdělenou do osmi celodenních etap, propojující tradiční poutní místa a křížové cesty česko-německého pohraničí, konkrétně Šluknovského výběžku, Lužických hor, Žitavských hor, Frýdlantského výběžku a části Jizerských hor.
Cesta začíná v Centru setkávání v Dolní Poustevně a končí v Poutním kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích. VIA NISA je lokalizována v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa střídavě na českém, německém a částečně polském území v prostorou tzv. Trojzemí – odtud je také odvozen její název. Trasa poutní cesty VIA NISA navazuje na dílčí historické turistické cesty konce devatenáctého a začátku dvacátého století, vyznačené Horským spolkem pro nejsevernější Čechy, Horským spolkem Českého Švýcarska a Německým horským spolkem pro Ještědské pohoří a Jizerské hory, které spojuje do jednoho celku s cílem je obnovit a dále propagovat.
VIA NISA vznikla jako projekt zájmového spolku ČASU DOST, který sdružuje skupinu přátel poutnictví, kteří se snaží o jeho obnovu a další rozvoj. Cílem této cesty je nabídnou prožitek týdenní pěší pouti po významných poutních místech a křížových cestách českého pohraničí, poznání jejich historie a jedinečné přírody, která je obklopuje a možná tak pochopit, že hranice, vyznačené v mapách, nejsou skutečnými hranicemi a že ty skutečné hranice možného a nemožného si vytváříme sami v sobě a pěší pouť může být jednou z možností, jak je překonávat.
Současně s tím chceme přispět k obnově zničené křížové cesty v Krásné Lípě, která je součástí VIA NISA, pořádáním dalších doplňkových akcí, které budeme postupně realizovat.
Poutní cesta VIA NISA vede převážně po značených turistických trasách KČT na českém území, na německém pak po značených turistických trasách spolku Alpenverein. Na začátku a konci každé etapy a na významných místech a TIM (turistických informačních místech) je označena samostatnou Turistickou tabulí s logem cesty – oranžovým zdvojeným křížem v modrém poli a kilometrovníkem VIA NISA. Stejným logem jsou označena také místa, kde lze získat poutní razítka cesty do vandrovnického credenciálu. Ten je spolu s dalšími informacemi k dispozici v informačních centrech po celé trase VIA NISA.
Kostel, dnešní Centrum setkávání, se začal stavět v roce 1937, ale kvůli válce nebyl dostavěn a chátral. Na začátku 21. století prošel celkovou rekonstrukcí a stal se kulturním centrem, konají se zde koncerty, výstavy či hrají divadla. Věž, jako rozhledna, byla také zpřístupněna veřejnosti.
Etapa 01Křížová cesta na Anenském vrchu doplňuje poutní kapli sv. Anny nedaleko Lobendavy. Byla vybudována v letech 1775–1776 jako sedmá ze čtrnácti venkovních křížových cest ve Šluknovském výběžku. Je tvořena 13 výklenkovými kaplemi a samostatnou kaplí Božího hrobu.
Křížová cesta společně s kaplí a Getsemanskou zahradou, která byla vybudována v roce 1840, tvoří poutní areál.
Křížová cesta se nachází na vrcholu hory Jáchym v okolí stejnojmenné kaple. Cestu tvořilo 13 zastavení a dvojice kaplí, kaple Božího hrobu a Kalvárie. Cesta chátrala od 60. let 20. století.
V nedávné době byla křížová cesta obnovena, z torza kaple Kalvárie byla vybudována kaple Božího hrobu.
Cesta byla založena v letech 1738–1756 a obsahuje 14 zastavení, 12 výklenkových kapliček a dvě zděné kaple. Končí na vrcholu kopce u kaple Kalvárie. Součástí areálu je také dvojice uměle vytesaných jeskyní se sochou sv. Petra a Máří Magdaleny, kaple Bičování, Poslední večeře páně a Žalář Krista a Getsemanská zahrada, neboli soubor soch apoštolů a Krista.
Křížová cesta je chráněnou kulturní památkou ČR.
Křížovou cestu z roku 1859 tvoří soubor 14 výklenkových kaplí, kaple Kalvárie, Božího hrobu, Žaláře Krista, grotta sv. Petra, grotta sv. Máří Magdaleny a soubor soch Getsemanské zahrady. Po druhé světové válce nebyla cesta udržována a zpustla, v roce 2003 bylo dokonce zabráněno krádeži kamenných zastavení.
Etapa 02V okolí kostela, který byl vybudován z poutní kaple, vznikla ke konci 19. století křížová cesta se 14 zastaveními uspořádanými do podkovy. Poutní místo fungovalo do roku 1945.
V padesátých letech bylo uvažováno o demolici kostela a křížové cesty, místo však bylo roku 1959 pronajato na 99 let pravoslavné církvi, a tím zachráněno. Areál je chráněnou kulturní památkou ČR.
Prostý barokní klášter byl postaven v letech 1683–90 podle návrhu P. Bruna. Svému účelu sloužil až do roku 1950, kdy odešli poslední mniši a objekt na dlouho osiřel. Teprve v roce 1994 byly dokončeny rozsáhlé úpravy pro potřeby městské knihovny, která zde sídlí dodnes.
Součástí kláštera je také kostel sv. Vavřince s cennou výzdobou, ve kterém se pravidelně konají mše a kulturní akce. Veřejnosti je přístupný v rámci prohlídek sousední loretánské kaple Panny Marie.
Věrná kopie italského originálu patří k vyhledávaným mariánským poutním místům v severních Čechách. Kaple Panny Marie, obestavěná ambity s křížovou cestou, v sobě skrývá sošku Černé Madony s dítětem z roku 1694.
Křížová cesta byla vybudována v letech 1857–1859. Tvořilo ji 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie a Božího hrobu. Díky dodatečně postaveným výklenkovým kaplím s obrazem Poslední večeře a Krista v Getsemanské zahradě měla charakter pašijové cesty. Areál byl demolován ve 2. polovině 20. století, kaple byly zbořeny, sloupky zastavení povaleny. Podoba původních obrazů není známa. Není potvrzeno, že by obrazy křížové cesty, nalezené roku 2011 v Římskokatolické farnosti Krásná Lípa, pocházely z Krásné Lípy. Dochovala se skica akademického malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy pro oltářní obraz „Kladení Krista do hrobu“. Obraz věnovala do kaple Kalvárie Theresia Dittrich. Od vily rodiny Dittrich vedlo na Křížovou cestu přímé schodiště.
Etapa 03Křížová cesta, kterou tvoří 11 rokokových zastavení, byla vystavěna v místě, kde došlo k zázračnému uzdravení. Cesta vede téměř na vrchol Křížové hory, kde se nachází kaple sv. Kříže. V okolí se také nachází výjev z Getsemanské zahrady a sochy Ježíše a Marie. Celý areál byl vysvěcen v roce 1764 a v roce 1969 prohlášen za kulturní památku.
Etapa 03Pozůstatky středověkého panského sídla, které bylo zbudováno ve druhé polovině 13. století za správy rodu Vartenberků. Hrad plnil svou rezidenční funkci do poloviny 17. století, kdy byl v průběhu třicetileté války napaden a vypálen švédskými vojsky. Dodnes se z památkově chráněného objektu dochovaly relikty obvodových hradeb, štítová zeď nad vstupem spolu s výraznými terénními nerovnostmi.
Etapa 04Burg Oybin, česky hrad Ojvín či Ojivín, případně německou transkripcí Ojbín, je zřícenina náhorního hradu stojící na stejnojmenném kopci Žitavských hor, nad stejnojmennou obcí v okrese Zhořelec v Horní Lužici, zhruba dva kilometry vzdušnou čarou směrem na sever od česko-německé státní hranice. Kromě hradu je v areálu rovněž zřícenina kláštera celestinů založeného roku 1369.
Etapa 04Nachází se v Lužických horách, na vrcholu pohraniční hory Hvozd (749 m), na německém území, avšak v těsném dotyku s českou hranicí. Vyhlídková terasa s posezením před chatou se dokonce z větší části nachází na území Česka. Výstup na Hvozd je možný z českých vsí Krompach, Heřmanice či Petrovice. Nejsnazší je to ovšem z německého letoviska Kurort Oybin po prudké horské silnici Hora Hvozd má také druhý vrchol, na něm stojí historická rozhledna s nádherným výhledem a další turistická chata (Hochwald-Turmbaude).
Etapa 04Tato stavba patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě. Stavba chrámu navazovala na barokní přestavbu dominikánského kláštera.
Vnitřní prostory jsou tvořeny soustavou elipsoidů, nad středním z nich je 34 m vysoká kopule. Průčelí je zdobeno početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711.
Bohatá vnitřní výzdoba umocňuje posvátnost místa. Chrám byl v roce 1996 povýšen na baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy.
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě (německy St.-Johannis-Kirche, či jen Johanniskirche) je původně románský kostel z konce 13. století několikrát přestavovaný. Současná klasicistní podoba je z 18. století. Kostel se nachází na náměstí Johannisplatz v centru saské Žitavy, zemského okresu Zhořelec v Německu.
Etapa 06V roce 1244 byl v oblasti Žitavy založen františkánský klášter. V letech 1260 až 1290 byl postaven klášter a kostel v Žitavě. Kněžiště bylo zasvěceno apoštolům Petru a Pavlovi. V letech 1421 až 1437 sloužil klášter jako sídlo katedrální kapituly, která uprchla z Prahy. Po 310 letech existence kláštera zanikl smrtí posledního mnicha v roce 1554.
V letech 1658 až 1662 byl kostel na popud starosty Heinricha von Hefftera důkladně zrekonstruován.
Klášter Marienthal leží v Horní Lužici mezi Žitavou a Zhořelcem. Je nejstarším nepřetržitě existujícím konventem cisterciaček na hornolužické/německé půdě.
Etapa 06Pohanské kameny se nacházejí asi 1 kilometr severozápadně od Višňové ve Frýdlantském výběžku. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly, jejichž konstelace připomíná dolmen. Mají totiž podobu balvanů, přes něž je položen další, který zastřešuje i průlez mezi nimi.
Etapa 07Křížová cesta se nachází v PR Křížový vrch, vznikla v roce 1737 na přání frýdlantského děkana a magistra filosofie Johanna Friedricha Leubnera, pozemek věnovali Clam-Gallasové. Cesta byla v roce 2017 obnovena. Součástí je Boží hrob, studánka, poustevna a tři vyhlídky s lavičkami. V jednotlivých zastaveních jsou umístěny smaltované obrázky.
Etapa 08Barokní, původně klášterní kostel byl vybudován na místě středověkého poutního místa, jehož počátky dle legendy sahají do 13. stol. Současný chrám byl postaven 1722–1729 dle plánů Thomase Haffenckera. V těsné blízkosti kostela stojí bývalý františkánský klášter z konce 17. století.
Poutníci ze všech stran od nepaměti přicházeli po tzv. Staré poutní cestě, jedné z nejkrásnějších tras vedoucích do Hejnic. Cesta je lemovaná historickými božími muky, vede Jizerskými horami a loukami.
Od 1. července 2018 je poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie národní kulturní památkou
Via Porta
7 jednou ranou